Počítače jsou něco, čemu člověk buďto rozumí opravdu perfektně anebo nerozumí vůbec. Dozvěděla jsem se, že prý člověk, když už rozumí dobře počítačům, tak rozumí z toho maximálně tak z třicet procent, protože počítač je opravdu snad bezedná studna vědomostí a technických věcí, že člověk si to ani nedokáže představit. Protože jsem byla velice ráda, když jsem byla na jedné přednášce, kde nám jeden pán, který byl profesor a inženýr, všechno vysvětloval, co se týká počítačů a tak podobně a dozvěděla jsem se tam to samé, jak jsem vám řekla, že člověk zvládá na počítači jenom třicet procent znalostí na počítači, i když si myslí, že je úplný profesionál.

Protože zbytek je už tak zašifrovaný, že je to až nemožné pochopit. Člověk si to ani snad nedokáže rozšifrovat, i když máme různé počítačové hackery a další odborníky, tak i tihle nedokáží úplně všechno takhle rozluštit jako někteří zaměstnanci našeho státu. Nevím, jak to může být prospěšné a jestli je to vhodné anebo není. Ale mně se nelíbí, když lidé mají něco zašifrovaného. To potom znamená, že je to spíše buďto nějaké tajné anebo nelegální. Nemám ráda zašifrované a nelegální věci, nebo také tajné věci, protože vždycky z tajných věcí vyjde něco takového, že to není dobré a že se to pro nikoho nehodí a nikomu to nepřinese užitek, proto jsem si řekla, že bych také chtěla umět více věcí na počítači, a také se dozvědět více informací o informační technologii.

Přeci to nemůže být tak úplně složité, jak to každý říká. Proto jsem si na internetu zjišťovala různé informace, ale bohužel jsem se dozvěděla, že je to pravda, že prý člověk nemůže se dozvědět úplně všechno na sto procent, co se týká počítače nebo informační technologie. Byla jsem z toho docela zklamaná, protože jsem vždycky si říkala, že můj sen bude takový, že budu umět úplně všechno na počítači, od úpravy fotek až třeba po nějaké hackerské věci. Tohle by mě bavilo. Nechtěla bych to zneužívat, ale měla bych to pouze pro své potěšení. 

Počítače jsou něco, čemu člověk buďto rozumí opravdu perfektně anebo nerozumí vůbec. Dozvěděla jsem se, že prý člověk, když už rozumí dobře počítačům, tak rozumí z toho maximálně tak z třicet procent, protože počítač je opravdu snad bezedná studna vědomostí a technických věcí, že člověk si to ani nedokáže představit. Protože jsem byla velice ráda, když jsem byla na jedné přednášce, kde nám jeden pán, který byl profesor a inženýr, všechno vysvětloval, co se týká počítačů a tak podobně a dozvěděla jsem se tam to samé, jak jsem vám řekla, že člověk zvládá na počítači jenom třicet procent znalostí na počítači, i když si myslí, že je úplný profesionál.

Protože zbytek je už tak zašifrovaný, že je to až nemožné pochopit. Člověk si to ani snad nedokáže rozšifrovat, i když máme různé počítačové hackery a další odborníky, tak i tihle nedokáží úplně všechno takhle rozluštit jako někteří zaměstnanci našeho státu. Nevím, jak to může být prospěšné a jestli je to vhodné anebo není. Ale mně se nelíbí, když lidé mají něco zašifrovaného. To potom znamená, že je to spíše buďto nějaké tajné anebo nelegální. Nemám ráda zašifrované a nelegální věci, nebo také tajné věci, protože vždycky z tajných věcí vyjde něco takového, že to není dobré a že se to pro nikoho nehodí a nikomu to nepřinese užitek, proto jsem si řekla, že bych také chtěla umět více věcí na počítači, a také se dozvědět více informací o informační technologii.

Přeci to nemůže být tak úplně složité, jak to každý říká. Proto jsem si na internetu zjišťovala různé informace, ale bohužel jsem se dozvěděla, že je to pravda, že prý člověk nemůže se dozvědět úplně všechno na sto procent, co se týká počítače nebo informační technologie. Byla jsem z toho docela zklamaná, protože jsem vždycky si říkala, že můj sen bude takový, že budu umět úplně všechno na počítači, od úpravy fotek až třeba po nějaké hackerské věci. Tohle by mě bavilo. Nechtěla bych to zneužívat, ale měla bych to pouze pro své potěšení.