Peníze jsou – jak se jistě shodneme – skvělá věc. I když jsou to totiž ve své podstatě jenom kousky papíru nebo kovu, slouží tyto jako poukázky, za které si může každý, kdo je má, pořídit to, co potřebuje nebo chce mít. A to je také důvod, proč se lidé obvykle za takovými penězi pachtí, proč jich chtějí mít dost a raději ještě víc než dost. Každý, kdo má peníze, má prostě určité potvrzení toho, že si může za tyto někde něco dopřát.
Peníze jsou z tohoto úhlu pohledu naprosto dokonalé. Jenže stejně jako cokoliv jiného ani ony zase až tak úplně dokonalé nejsou. A sice proto, že i tyto postupem času pozbývají svých kvalit.
Ne, peníze se nekazí, nezasmrádnou, nescvrknou se. Navenek se tváří stále stejně dokonale. Ale uvnitř…
I když peníze vypadají pořád stejně, dá se za ně ve skutečnosti obvykle pořídit pořád míň a míň. Zatímco by si za ně dnes někdo koupil určité množství zboží, za čas už si toho za ně pořídí méně. Někdy o trochu méně, někdy je ten rozdíl třeba ale i více než citelný. To podle toho, jak se ta která měna znehodnocuje.
Inflace je tím, co zmíněný problém způsobuje. To ona může za to, že je měna stále bezcennější a ten, kdo si ji schraňuje, na to obvykle doplácí.
Je taková inflace tudíž špatná věc? Je a není. To podle toho, jak se na to pohlíží. Jistě, ti, kdo by si rádi něco našetřili, z ní nejsou nadšeni, jenže současně je tato do jisté míry i prospěšná. Nutí totiž lidi i k utrácení. Kdyby se finanční prostředky neznehodnocovaly, mohli by je totiž lidé klidně i nezřízeně syslit, a pak by takové peníze chyběly v oběhu. Málo by se nakupovalo, tudíž by se i málo vyrábělo, lidé by přicházeli o práci nebo by jim klesaly příjmy, až by se ekonomika třeba i zastavila. A to nelze dopustit.
A tak se prostě musíme s inflací smířit. Není vyhnutí. A je třeba doufat aspoň v to, že příliš nenaroste. Protože pak by pro změnu nemusel o takové znehodnocující se peníze nikdo stát. A to by bylo vskutku zlé.